Borise Arkadije živí humor v době, kdy vás smích může existenčně zlikvidovat. Polovina 80. let. Brežněv zemřel, Andropov zemřel a o Černěnkovi se šeptá, že to má taky za pár. Boris vystupuje s neškodným skečem o opičce a žije život prominenta, komika režimem nejen tolerovaného, ale i podporovaného. Pod povrchem se ale dusí. Humor je z podstaty svobodný a pohrdá hloupostí mocných. V Borisovi zuří vnitřní boj mezi konformistou a buřičem. A to vše v době, kdy humor může zabíjet. Tragikomedie Michaila Idova (scénář k filmu Léto) pojednává o možnostech svobody v nesvobodné době, o srážce lidské kreativity s tupostí moci.