Snímek Modrý pták je volně inspirován stejnojmennou divadelní hrou Maurice Maeterlincka. Také zde jsou hlavními hrdiny dvě malé děti, režisér filmu nicméně zasadil příběh do Afriky, konkrétně do Toga. Bafiokadié a jeho sestra Téné jednoho rána opouštějí svou vesničku ve snaze nalézt svého ztraceného modrého ptáka dříve, než skončí den. Na cestě však nacházejí mnohem více – setkají se tu se zemřelými prarodiči, musí bojovat proti duchovi lesa a dostanou několik neocenitelných rad od „šéfa rozkoše“. Během putování za dospělostí tak ztrácejí svého ptáka, ale získávají poznání. Neméně originální je zpracování tohoto vysoce stylizovaného snímku. Jeho magie a přitažlivost vycházejí z kombinace vizuální složky (snímek je uváděn ve formátu supercinemascope a zahalen do modré barvy) a hravého, bezprostředního, ale zároveň amatérského herectví obou dětí i ostatních hrdinů filmu. Van den Berghe ke snímku poznamenává: „Jeden den je jeden život.“