Mléčná dráha je experiment na pomezí filmu a galerijní instalace, který jedinečným způsobem pracuje s okamžikem a plynutím času. Snímek sestává z deseti (přibližně stejně dlouhých) statických záběrů, které rozvíjí jedinou, zdánlivě naprosto banální, situaci. Snímek maďarského filmaře Bence Fliegaufa fascinuje zvukovou stopou, tvořenou hypnotizujícím mixem reálných zvuků prostředí a rozličných terénních nahrávek. Vzniká tak tvar, který lze nazvat filmovým ambientem. Jednotlivé sekvence nepokrytě meditativní charakter a stimulují divácké vnímání na té nejsubtilnější rovině.